Ne, ten modrý dřevorubec není tentokrát symbolem strany modrého opeřence, ale člověk z vlastních řad ČSSD. Židličku samotnému milostpánu nahlodala tzv. Vyšehradská výzva, která byla trošku nečestnou ranou pod pupek jinak neohroženého vůdce socialistů. Místo stranické diskuze si nespokojenci publicitu vysloužili publikováním manifestu určeného pro nejvyšší vedení, dokument se ale dostal na veřejnost.
Pod výzvu se začínají podepisovat mnozí dlouholetí socialisté nespokojení s Paroubkovým vedením, zejména lidé, kteří byli díky zemětřesením na stranických kandidátkách odsunuti do pozadí na úkor marketingově výhodného obličeje celebrity.
Jiří Paroubek na autory manifestu reagoval poměrně klidně, ve vnitrostranickém tisku ale již tak smířlivě nepůsobil. Jeho autorita utrpěla několik přímých zásahů v důsledku nahromadění několika chyb za sebou. Kritice neuniklo ani Paroubkem organizované svržení vlády Mirka Topolána vpostřed zasypávání EU cukrem.
Ale hlavním bodem kritiky se stal požadavek na otevřenější debatu uvnitř strany a přehodnocení důrazu na marketingové techniky, které nahrazují program bez koncepce a samotný obsah politiky se tak vytrácí.
Narůstající nespokojenost spolustraníků by se Paroubkovi mohlo podařit zničit snad jedině vítězstvím v nadcházejících volbách, čímž by jeho autorita opět posílila. Pokud se ale socialisté umístí jako „druhý vítěz“, hrozí, že se pomyslných seker a pil chopí i do teď tiší spolustraníci a Jirkova sesle se utká s gravitací…
Vyšehradská výzva
Kompletní znění textu výzvy
Po výrazném vítězství v krajských a senátních volbách na podzim 2008 jsme propadli nezasloužené euforii. Vyhráli jsme víc velkými chybami soupeře než převahou vlastních idejí. To se ostatně ukázalo hned v evropských volbách.
Ideály a myšlenky jsou to hlavní, proč v historii politické spolky a strany vznikaly. O sociální demokracii to platí zejména. Nejen státy totiž, jak řekl Masaryk, se udržují těmi ideály, pro které vznikly; platí to i o politických stranách.
Jsme politická strana – ne obchodní společnost
Často jsme i v naší straně přesvědčováni a utvrzováni v názoru, že ČSSD je obchodní společnost, o jejímž úspěchu na trhu voličských hlasů rozhoduje víc marketingová studie reklamní agentury než to, oč sociální demokracie usiluje. Jde tedy především o správně nafotografované plakáty, dobře vybraná místa pro billboardy a efektní hesla než o obsah těchto hesel a to, zda jsou v duchu těch myšlenek, které stály u zrodu naší strany.
Bohužel tyto zásady platné pro úspěch v těch nejbližších volbách ovlivňují i vlastní život sociální demokracie.
Volebnímu klání velí reklamní agentury stejně jako velí v boji o zákazníky autoprodejen, drogérií nebo supermarketů. Zjednodušují volby na základní, mnohdy dost primitivní hesla, zvolání, poučky či účelově upravená schémata.
Manažeři naší volební kampaně do Evropského parlamentu vsadili na tutéž taktiku, která se jim osvědčila při krajských a senátních volbách. Jenže si nevšimli, že také zásluhou naší politiky tu už nebyl týž soupeř jako na podzim. Tehdy měla sociální demokracie před sebou jasný, konkrétní terč kritiky: asociální vládu v čele s Topolánkem, Langrem, Julínkem atd.
Sociální demokracie bojovala proti vládě, která už neexistovala. A tak jsme útočili na bývalého premiéra, bývalého ministra vnitra… Nebýt těch bývalých, sociální demokracie neměla o čem vést kampaň. V evropských volbách jsme tak ukázali absenci vlastních témat.
V takové kampani je pak lhostejné, kdo má sociální demokracii zosobňovat.
Původně demokratický princip primárek se zvrhává mnohdy v obchod o to, kdo bude na volitelném místě, který okres bude zastoupen na kandidátce výš, protože s budoucím poslancem jsou spojena nejen lukrativní místa pro asistenty, ale i další posty, kde lid vykonává svou kontrolu i vůli prostřednictvím dobře placených straníků.
Ale v politice platí: pokud má být trvale úspěšná, nemůže v ní jít jen o dokonale střižený kabát, v kterém se dobře cítí ten, kdo jej nosí, ale o důvěru, kterou musí vzbuzovat v těch, kdo jej mají zvolit. Důležitější je, za jak kompetentního jej lidé považují. Zda považují jeho vztah k tomu, co je sociální demokracie, za upřímný.
Věříme, že tradice české sociální demokracie a přesvědčení většiny členů nedovolí, aby ideály, pro jejichž prosazení vznikla, se staly jen minulostí. Proto my, kdo jsme se setkali po červnových volbách na Vyšehradě, vyzýváme: Jděme do třetích voleb s tématy hodnými naší politické strany a nejen s marketingovými hesly. Neobchodujme s ideály sociální demokracie, ztrácíme důvěru lidí.
Dodržujme demokratická pravidla řízení ČSSD.
Važme si dlouhodobé práce věrných členů sociální demokracie, kteří nepřišli jen za kariérou.
Touto výzvou chceme oslovit ty členy ČSSD, kteří sdílejí náš názor na budoucnost sociální demokracie.
Loading ...