Historicky prvním „prezidentem Evropské unie“ se stal belgický premiér Herman Van Rompuy. Mimo Belgii ho zná málokdo, ale za svou dlouhou politickou kariéru si díky neustálému usmiřování znesvářených stran a netradičním vyjednávacím metodám vysloužil přezdívku hodináře kompromisu, což mu dává tu pravou kvalifikaci pro práci v Evropské radě, kde bude muset hledat východisko z 27 různých názorů. Navíc není nijak výraznou osobností a již od pohledu připomíná byrokrata nebo knihovníka, což zajisté vyhovuje hlavním akcionářům evropského projektu, totiž Francii a Německu. Nicméně charakter funkce značnou měrou určuje první držitel, a tak je jistě pro mnohé velkým zklamáním, že v čele EU bude stát Šedá myš a paní Nikdo.



