Evropa zažívá volební půlrok. Nedávno proběhly volby v Maďarsku, poté v Británii, v ČR, na Slovensku i v Nizozemí. A všechny jsou prozatím určitým způsobem přelomové. V Maďarsku získala pravice pohodlnou ústavní většinu, v Británii byl porušen dvou-stranický model a k sestavení vlády byla přizvána třetí strana, u nás během kampaně nebo těsně po volbách padli všichni předsedové parlamentních stran a kompletně se změnil stranický systém, navíc vítěz nebude moci sestavit vládu, na Slovensku to vypadá podobně.
Také v Nizozemí se čekal povolební pat a volby nakonec přinesly těsný souboj mezi liberály z Lidové strany pro svobodu a demokracii a sociálními demokraty ze Strany práce, která nakonec skončila o mandát za svým největším sokem. K urnám se dostavilo pouhých 38 % voličů.
Za skutečného vítěze ale můžeme považovat Stranu za svobodu (PVV) kontroverzního poslance Geerta Wilderse, který je známý svými anti-islámskými postoji. Jeho straně se minulý rok podařilo probojovat do Evropského parlamentu a nyní posílili z 9 na 24 mandátů ze 150 křesel.
Anti-islámský film Geerta Wilderse „Fitna“ můžete shlédnout zde
Stejně jako v Maďarských volbách se i v Nizozemí stala třetí nejsilnější stranou ta populistická a krajně pravicová, i když zde jisté rozdíly jsou. PVV vystavěla svůj úspěch především na charismatické osobě Geerta Wilderse, který se svými světlými vlasy ve střihu připomínající barokní paruku prostě vyniká a jeho anti-islámská a anti-EU rétorika mu zajistila nejednu titulní stranu. Jenže extrémistické strany nevyrostou jen tak, ale jsou skutečným obrazem odvrácené tváří společnosti a tak i Wildersova strana řeší palčivý problém mnoha Nizozemců – imigraci (více k tématu zde).
Nizozemí je totiž cílem mnoha imigrantů zejména z muslimských zemí, zhruba 5,5 % obyvatel vyznává Islám, což poměrně naráží na vlažnost víry většiny Nizozemců. V Nizozemí také stojí velké množství mešit a ke klidnému soužití obou světů nepřispívá ani neochota imigrantů měnit své návyky. V živé paměti je také vražda nizozemského režiséra Theo van Gogha z roku 2004, který byl zavražděn 26 letým mužem marockého původu Mohammedem Bouyerim kvůli filmu Submission, který pojednává o násilí na ženách v muslimských komunitách.
Již pouhá existence Wildersovy strany tak ukazuje na palčivý společenský problém, který se promítl i do stranického systému země.
I v jiných evropských státech se rýsuje trend vzestupu nacionalistů a pravicových populistů. Francouzská Le Penova Národní fronta překvapivě zabodovala v březnových regionálních volbách. Italská Lega Nord v regionálních volbách také posílila. Prezident EU Herman van Rompuy v rozhovoru pro německou F.A.Z. označil populismus za momentálně největší nebezpečí pro Evropu. Dodal, že jako Belgičan ví, o čem mluví a dal tím najevo, co si myslí o vzestupu obliby vlámské xenofobní strany Vlaams Belang.
Přidejte k tomu regulérně fašistické Hnutí za lepší Maďarsko, známé jako Jobbik, a to už máme docela pěknou sbírku stran. Sice je nelze všechny házet do jednoho pytle, a ne všechny mají stejnou sílu nebo polovojenské gardy, nicméně to o něčem vypovídá a ukazuje trend. Evropa se tak bude muset po desetiletích integrace vyrovnat s nepřítelem, který nejspíš bude útočit zevnitř.
Loading ...