Nedávný výzkum agentury SC&C pro Českou televizi týkající se diskutované „povodňové stokoruny“ se zcela nečekaně změnil v překvapivé zrcadlo do duše českého občana.
81% z téměř jednoho tisíce respondentů si prý nepřeje, aby se kvůli financování povodní zvyšovali daně. To ještě není nic překvapivého. Sousloví „zvyšování daní“ vyvolá u „průměrného Čecha“ asi stejně přívětivou reakci jako sousloví „raketová základna“.
Ale pozor! Skoro stejný počet respondentů prý souhlasí se „založením nového fondu, ze kterého budou následně čerpány finance na uhrazení škod po povodních.“ Aha, takže fondy ať se zakládají, ať se z nich čerpá o sto šest (jako voda ze sklepa, řekl by cynik), kde se v nich ale vezmou finanční prostředky, to už se tazatelům zjistit nepodařilo.
Skutečnou perličkou je ale skutečnost, že „paušální platba pro všechny připadá výrazně nespravedlivá voličům ČSSD, o něco méně pak voličům KSČM.“ Nabízím dvě interpretace tohoto podivného zjištění:
A. Říká se, že opít se dá až do střízlivosti. V tomto případě to tak každopádně vypadá: komunisté jsou u nás tak neuvěřitelně levicoví, až se potkávají s pravicovými voliči na druhém konci politického spektra.
B. ČSSD se posunula doleva natolik, že oproti jejímu elektorátu začínají voliči KSČM pomalu působit jako stoupenci liberálně-sociálního levostředového proudu.
Kde udělali soudruzi z SC&C chybu? Řekl bych, že asi nikde. Zdrojem nečekaného veselí pro mě totiž nebyla tisková zpráva samotné agentury nebo datový vzorek výzkumu, ale výhradně článek zpravodajského serveru České televize.
Jeho autor zřejmě podlehl zákeřné žurnalistické chorobě zvané „syndrom sociologického výzkumu“, která mezi našimi novináři řádí už dlouhá léta.
Pro chameleoncharlie.cz napsal Kamil Gregor
Loading ...