Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) se v rámci rozpočtových úspor chystá šetřit na mzdách zaměstnanců ve státní sféře. Nejedná se však o pouhé plošné seškrtání platů. I to by samozřejmě vyvolalo odpor odborů, jenže on navrhuje od základů zreformovat pravidla pro odměňování. Namísto automatického zvyšování mezd s počtem „odseděných“ let by všichni měli stejný základní tarif a cifra na výplatní pásce by byla navyšována podle osobního hodnocení ze strany nadřízeného.
V principu by se tak upustilo od nemotivačního odměňování a schopní lidé ve veřejné správě by měli konečně důvod se snažit být pracovití a efektivní. Tedy každému podle jeho schopností. Teoreticky pokud jeden zaměstnanec libovolného oddělení v důsledku správné motivace prokáže, že zvládne zastat i práci několika svých kolegů, pak bude velmi těžké ospravedlnit zaměstnávání takových lenochů. Mohlo by tak dojít ke skutečnému personálnímu zeštíhlení přebujelé administrativy. Prozatím to zní dobře.
Jak již jsem zmínil v úvodu, odbory neprojevily pro tento návrh přílišné nadšení. Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, se v rozhovoru pro Hospodářské Noviny vyjádřila jasně: „Velmi to poškozuje všechny zaměstnance státní správy.“ Přijmeme-li tezi, že nová pravidla vycházejí z principu „každému podle jeho schopností“, pak se jedná o veřejné přiznání, že prakticky všichni úředníci jsou neschopní. Děkujeme, paní Vondrová. My to sice všichni víme už dávno, ale je hezké, řekne-li to předák odborů a ještě k tomu do novin.
V principu nelze s návrhem než nesouhlasit. Jsem přímo nadšen představou zaměstnanců veřejné správy, kteří se předhánějí v pracovitosti, aby si přilepšili k platu. Všechno by pak bylo vyřizováno rychleji. Snad by se dokonce objevily příjemné a ochotné úřednice na přepážkách, jež neutíkají z práce 30 minut před skončením úředních hodin.
Principy a úmysly jsou jedna věc a praxe je jim mnohdy značně vzdálená.
Proto zůstávám skeptický. Podaří-li se panu ministrovi zlomit odpor odborů a prosadit tento návrh přes nevůli úředníků, tak se stejně nic nezmění. Administrativa ve státní sféře nevydělává žádné peníze, a tak je velmi obtížné objektivně stanovit, zda svých cílů dosahuje efektivně a často zda vůbec něčeho dosáhla. Tudíž ten, co získá zvýšenou pravomoc určovat mzdy, buď nebude vědět podle čeho skutečně své zaměstnance odměňovat, nebo to bude vědět až příliš přesně. Tím myslím, že se zvětší rozsah jeho moci přidat svým oblíbencům a potrestat drzé podřízené, kteří se kupříkladu derou na jeho místo.
Nakonec si odpovědná místa direktivně určí, v jakém objemu mají být provedeny škrty a platy jinak zůstanou více či méně beze změn. Obsah se změní, ale forma se zachová. Po čase si byrokratický aparát oddychne a vše poběží dál, jak byli všichni zvyklí.



