Předseda vlády s ministrem financí šli na exkurzi po státních zařízeních, aby zjistili, kde je třeba investovat do
rekonstrukce. Přišli do školy – platy malé, jídelna nevyhovující, tělocvična žádná, učebnice nejsou, na energie se vydávají milióny, dveře i okna 30 roků staré a zpuchřelé.
Ředitel školy žádá peníze. Předseda vlády: „No víte, je krize, peníze nejsou, nemůžeme dát.“
Následující zastávka je věznice – nová budova, nová jídelna, tělocvična super vybavená, fitness, na celách plazmové TV.
Ředitel věznice žádá peníze. Předseda vlády: „No vidím, že ještě je třeba leccos doplnit a
vylepšit, zřídit park, fontánu, cukrárnu, dáme vám 500 miliónů.“
Když vylezou ven, ministr se překvapeně obrátí na předsedu vlády:
„Nemůžu pochopit, škola byla evidentně stará a nedali jsme nic a na věznici jsme věnovali 500 miliónů…?“
Předseda se podívá na ministra a praví: „Víš co, tak si myslím, že do školy my dva už asi chodit nebudeme…“



