V současnosti nebo blízké minulosti byli na světě jen čtyři vůdci, jejichž otcové kdysi byli ve stejném postavení:
- prezident George W. Bush (otec George Herbert Walker Bush)
- král Abdulah z Jordánu (otec král Hussein)
- syrský prezident Bashar al-Assad (otec Hafez Assad)
- Kim Čong Il (otec Kim Ir-sen)
Původ informací o Kimově osobě
Informace o osobě Kim Čong Ila jsou velmi kusé, jelikož jsou k dispozici pouze oficiální propagandou zatížené zprávy. Většina neoficiálních informací pochází od zpravodajců nebo přeběhlíků. Zvláštním případem a zdrojem mnoha důležitých poznatků je manželský pár jihokorejských herců Un-Hui, které nechal Kim Čong Il unést a osm let je držel jako své „hosty“. Kim je totiž vášnivým filmovým sběratelem, má kolekci kazet s cca 20.000 filmy a jeho pohled na svět je těmito filmy velmi ovlivněn. Jeho nejoblíbenějším kouskem je The Godfather (Kmotr), což byl nejoblíbenější film i Saddáma Husseina. Jeho zalíbení ve filmech dalo vzniknout celému severokorejskému filmovému průmyslu – když unesl Choe Un-hui, jeho nejoblíbenější jihokorejskou herečku, a jejího manžela, známého filmového producenta, věnoval prvních pět z jejich osmiletého pobytu převýchově a poté byli donucenu tvořit filmy pro velkého vůdce. Oba manželé získali obrovská privilegia a Kim si je jako jedny z mála pustil blíže k sobě. Později se jim podařilo uprchnout během výletu do Austrálie v roce 1986, a jejich svědectví je dodnes jedním z hlavních zdrojů o Kimově osobnosti.
Stručný životopis
Jeho matka Kim Jung-suk zemřela v roce 1945 poté, co se celá rodina vrátila zpět do Severní Koreje z ruského exilu (jeden z mnoha faktů, které popírá oficiální propaganda). Zemřela v důsledku silného krvácení během porodu dcery Kim Jyung-hee. Její manžel Kim Ir-sen zamezil přístupu doktorů a nechal ji záměrně vykrvácet, jelikož v té době se plně věnoval upevňování své moci v rámci země a na ženu neměl čas. Kim byl velmi divoké a zlobivé dítě, často se dostával do problémů. Na začátku roku 1946 utopil Kim Čong Il (5 let) svého mladšího bratra Shura (4 roky) při hře v rybníce. Během Kimova dětství na něj Kim Ir-sen nemohl mít dostatek času, protože upevňoval své postavení v rámci strany a také kvůli válce s jižním sousedem.
V roce 1963 se Kim Ir-sen znovu oženil, vzal si Kim Pyong-Il se kterou měl další tři děti. Byla to prý výrazně reprezentativnější a atraktivnější žena, než Kimova matka, což v něm vyvolalo hněv. Kim má zvláštní vztahy s rodinnými příslušníky. Podle některých zpráv vyřezává obličeje své nevlastní matky z fotografií. Jeho nevlastní sourozenci se stali obětí útočně kampaně, která má za cíl je zdiskreditovat. Po vysoké škole se Kim stal velitelem osobní stráže Velkého vůdce – z této pozice začal ovlivňovat politiku, ale zatím jen tak, aby unikla pozornosti jeho otce. Za vytvoření kultu osobnosti (zbožštění) kolem Kim Ir-sena je zodpovědný Kim Čong Il, který se stal ředitelem propagandy ve věku 30 let.
Na začátku 70.let začalo být zřejmé, že otec vybral Kim Čong ila jako svého nástupce. Kim Ir-sen zemřel v roce 1994, Kim Čong il se ale neujal jeho pozicí ihned, přesto zastával jeho funkce. Strany KWP (Korejská dělnická strana) se zmocnil až v roce 1997, prezidentem celé země se stal až 10 let po smrti otce. Uspět po významném otci je vždy těžkou psychologickou výzvou, velmi těžké je vytvořit si vlastní rozpoznatelnou identitu. Být synem Boha je ještě složitější a Kim Ir-sen je dodnes vnímán jako otec národa.
Fyzický popis Kim Čong Ila
Kim je malý muž (5 stop, 2 palce = 157cm) s nadváhou (175 liber = 80kg) – po své matce. Z malé výšky má komplexy. Nosí nápadný účes, který přidává na výšce. Nosí pouze na zakázku vyrobené oblečení šité v Koreji – šedou nebo hnědou bundu. Ta se schválně příliš neliší od běžného oblečení, které je k dostání v celé zemi, ale modely určené pro Kima jsou vyrobeny z nejluxusnějších materiálů. Prakticky nevychází bez tmavých brýlí. Nikdy nenosí vojenskou uniformu, údajně proto, že má komplexy z toho, že nikdy nesloužil v armádě.
Kimovo zdraví
Nepotvrzené informace: má epilepsii, cukrovku, potíže se srdcem a možné poškození mozku z nehody. Existují také zvěsti o jeho alkoholismu a souvisejících problémech, ale kromě těchto dohadů neexistuje žádný důkaz. KWP financuje oddělení, které se nazývá „Kim Čong-Ilův Institut dlouhověkosti“. O běh instituce se stará zdravotní management Kima, rozhodují o jídelníčku a dalších podorobnostech.
Při přípravě jídla používají rýži vypěstovanou na speciálních farmách. Dělnice ručně třídí každé zrníčko rýže a odstraňují potlučené a jinak zničené zrna. Kim nejí rýži uvařenou v elektrickém vařiči, ale jen uvařenou tradičně – na ohništi, kde musí být použito dřevo z jediného místa – hory Paektu. Kim pije jen vodu „Sindoksu“, známou minerální vodu, která pramení pouze v Kanggye v Changangské provincii. Tato voda se jinak prodává veřejnosti v obchodech, kde se platí pouze valuty v Pchongjangu, ale Kimova rodina má svůj vlastní pramen. Ryby a jiné mořské plody určené pro Kima jsou dodávány pouze jednou rybářskou společností (Sinp’o Fisheries Enterpise).
Požitkářský životní styl
V roce 1977 vydal Kim instrukce pro všechny zahraniční mise, aby v zahraničí sbírali vzorky cigaret. Když dorazily vzorky, Kim vyzkoušel každou značku cigaret a nakonec se rozhodl pro značky Rothmans a Dunhill z Británie.
Oboje kouřil po několik následujících dní a zjistil, že mu více chutnají cigarety Rothmans. Poté nařídil udělat špionáž, která měla zjistit, jak se tyto cigarety vyrábí, následně nařídil výrobu značky Paektusan, která prakticky kopíruje Rothmans.
Kim je považován za výstředního požitkářského. Má zálibu ve Francouzském koňaku, západních filmech a krásných ženách. Výrobce koňaku Paradis Hennessy potvrdil, že Kim za jejich zboží ročně utratí 650-800.000 USD. Jen za koňak utrácí 770x více, než je průměrný roční plat obyvatel Severní Koreje. Jedna láhev koňaku Paradis stojí cca 630 USD.
Sběhové charakterizují Kima jako sebestředného, postrádajícího schopnost empatie a narcistického. Jeho požitkářský životní styl je v ostrém kontrastu s hladomorem obyčejných Korejců. Sám žije v sedmipatrové vile v Pchjongjangu, údajně má podobnou vilu v každé provincii po celé zemi. Všechny jsou vybaveny tím nejluxusnějším nábytkem ze zahraničí a prakticky přecpané luxusním zbožím. Údajně má otevřeno několik účtu ve Švýcarsku v celkové hodnotě 10 miliard USD.
Má rád zábavu a společnost, často pořádá večírky, kde velmi mnoho vypije a od ostatních ve své společnosti očekává totéž. Podle vzpomínek zadržované herečky Un-hui je alkoholik. Další zběhové vzpomínají, že množství alkoholu, které byl schopný vypít, ohromilo vzhledem k jeho tělesné konstituci všechny přihlížející. Podle jeho bývalého bodyguarda začíná pít kolem poledne (kdy Kim vstává), nikdy není vyloženě opilý během pracovní doby, ale k večeru jeho opilost nabírá na tempu – pravidelně se chodí bavit se svými kolegy, kde krásné číšnice nosí micromini sukně a malé topy.
Na těchto párty vystupují striptérky a Brigády veselí – ty jsou složeny z krásných mladých žen trénovaných k bavení Kima a jeho přátel. Tyto dívky jsou každý červenec verbovány na středních školách, musí být panny a mít bledou dokonalou pleť. V dobré náladě rozdává Kim svým přátelům drahé dárky – od televizí a další elektroniky, až po v Koreji velmi vzácné druhy ovoce jako mandarinky, ananasy atd.
Kim drží moc skrze tyto úplatky i strach. Při manipulaci s lidmi používá udílení privilegií v kombinaci s ponížením, někdy i hrozbami popravy. Existují i zprávy o tom, že Kim některé popravy vlastnoručně provedl. Zdá se, že Kimovi nikterak nevadí velké množství mrtvých ve vlastní zemi – vzhledem k hladomoru není záchrana života asi jeho nejvyšší prioritou.
Nedostatek empatie
Kim zastavil přísuny jídla do čtyř východních provincií a zakázal zde přístup mezinárodní humanitární pomoci. Velké množství mrtvých se také objevilo mezi roky 97-99, kdy bylo několik stovek lidí vyhnáno hladem sesbíráno do táborů, které díky strašlivým podmínkám přežilo jen několik z nich. Nařídil systematické vraždění dětí politických vězňů.
Typicky s někým mluví s rukama v kapse nebo za zády, což jev Severní Koreji považováno za výraz neúcty. Říká se o něm, že je velmi emocionální, nestálý a nepředvídatelný ve svém chování. Je impulsivní, některé své důstojníky, kteří ho podráždili, seřval a nechal popravit. To kolem něj vytváří atmosféru věčného strachu, jeho podřízení mu proto soustavně lžou o stavu ekonomiky a životní úrovni lidí v jeho zemi. Ta je již několik desítek let jednou z nejchudších zemí na světě vůbec, kde jsou ekonomické priority podobně nesmylsné jako v SSSR.
Přestože Kim žije v nepředstavitelném luxusu, většina obyvatel každý den bojuje o přežití, země je závislá na potravinové pomoci ze zahraničí. Průmysl je na tom katastrofálně, většina továren pracuje pouze na zlomek jejich kapacity. Přestože v zemi jezdí velmi málo aut, staví se sedmiproudé dálnice, přes které jen sem tam přeběhne nějaký pastevec s jeho malým stádem, ale potkat na ní auto je zázrak, přesto na všech křižovatkách najdete dopravní policistky, které jsou vyhlášené svou krásou. Severní Korea je dnes prakticky závislá na energetické pomoci ze zahraničí, zejména USA, které ji zásobují neskutečnými kvanty topného oleje, díky kterému má Korea alespoň část dne elektrický proud. Korejci vstávají s úsvitem a chodí spát za soumraku, jelikož v noci je v zemi absolutní tma z důvodu šetření energie (viz noční satelitní snímek Korejského poloostrova).
Vojáci pomáhají zemědělcům tím, že jim při práci zpívají budovatelské písně. Mobil nebo internet jsou pro Korejce neznámou vymožeností, s čímž souvisí nedávné vypuštění údajného komunikačního satelitu (k čemu potřebují komunikační satelit když nemají mobily a internet je záhadou). Z tohoto satelitu měly na orbitě znít budovatelské písně, podle mezinárodních pozorovatelů se však zřítil do moře cca 3200 km od stratovní pozice. Mezinárodní společenství za tímto startem vidí pokus o test rakte nové generace, které by mohly zasáhnout území USA (Aljašku nebo ostrov Guam). Po odpálení střely vypověděla Korea rozhovory o ukončení jaderného programu s Jižní Koreou, USA, Ruskem, Čínou a Japonskem.
Kim narcista
Velmi se stará o svůj zevnějšek, přesto se straní veřejného vystupovaní, proto je někdy považován za samotáře. Na rozdíl od svého otce Kim jen „tahá za páky“ a zůstává v pozadí, jeho otec dokázal manipulovat s davy. Kim také nerad na veřejnosti mluví, jeho proslov v roce 92 po dvouhodinové vojenské přehlídce bylo jeho první veřejný projev. I jeho projevy v televizi a rádiu jsou čteny hlasateli.
Kim je oficiálně představován jako extrémně inteligentní, kreativní a umělecky založený, je údajně zodpovědný za mnoho návrhů staveb v hlavním městě, hraje na klavír, housle, diriguje orchestr, je výborný řečník. Kim také vymýšlí speciální projekty – jednou jel po Pchjongjangu a uviděl krásnou policistku, které bylo evidentně velmi zima. Kim byl tak pohnut, že ihned začal navrhovat nové uniformy pro všechny dopravní policisty…
Na rozdíl od svého otce vyrostl v nepředstavitelném luxusu a byl vychováván k tomu, že je jedinečný – tak vznikl jeho narcismus a problém s empatií. Kim má složité postavení – musí získat v očích veřejnosti respekt jeho otce, Boha a to i přesto, že nevedl dlouhou válku, není zakladatel národa a nemá zkušenosti z postu velitele guerilly, jako jeho otec. Jelikož byl velitelem propagandy, je mu jasné, že na rozdíl od svého otce nemá přirozený respekt díky účasti ve válce – pod jeho arogantní fasádou je pravděpodobně nejistý muž.
Severokorejská obdoba spartakiády – úchvatné představení pro špičky KLDR
V poslední době se začíná spekulovat o zdravotním stavu Velkého vůdce, neobjevil se totiž na megalomanské vojenské přehlídce k 50. výročí založení státu. Zahraniční informační služby tvrdí, že Kim prodělal několik mozkových příhod a že nyní je pouze udržován při životě pomocí přístrojů. To se snaží Severní Korea vyvrátit tím, že svět zásobuje fotografiemi, kde Kim navštěvuje kasárna a jiná zařízení. Podle odborníků na digitální technologie a geografů jsou tyto fotky kolážemi, protože např. úhel slunečních paprsků neodpovídá korejským podmínkám a na některých fotografiích jsou vidět stopy po montáži. Kim se však nečekaně objevil na nedávném sjezdu strany, kde byl opět za obrovského potlesku jednomyslně zvolen jejím vůdcem. Místo zakulaceného diktátora se ale před sněmem objevila vychrtlá postavička s problémy s koordinací pohybu. Všechny jeho zdravotní stav vyděsil. Bylo to ale nutné, jelikož se na veřejnosti neukázal od srpna minulého roku.
Komunistická rodinná dynastie může pokračovat některým ze tří synů. Dlouho se spekulovalo o nejstarším synovi Kim Čong-namovi. Jenže ten nejspíš upadl v otcovu nemilost. V roce 2001 ho japonská policie zadržela v Tokiu s falešným pasem. Podle jihokorejského speciálního velvyslance pro lidská práva Jen Sung Hoa by to ale byla nejlepší ze špatných voleb. „Kdyby vybral Kim Čong-nama, Korea by získala podporu Číny a celkem rychle by asi přešla na reformy v čínském stylu.“ Pravděpodobnějším je ale nástup konzervativního nejmladšího syna. Ve hře je i zhroucení celého systému po Kimově smrti, je ale zjevné, že to Kim nechce připustit. I na konci sil všechny přesvědčuje, že má moc ve svých rukou a vměšování do záležitostí Korejské lidově-demokratické republiky by navíc mohlo vést k jaderné válce.
zdroj: POST, Jerrold M. : Kim Jong-Il of North Korea: In the Shadow of His Father, International Journal of Applied Psychoanalytic Studies 2008
Loading ...