Vezměte si například mou osobu. Jsem starý, kuřák, a navíc muž, což je v současném juvenilním světě, podléhajícím tyranii zdravého života a vizi, jak si pořídit děti bez spermatu, sama o sobě dost vražedná kombinace. A to nehovořím o tom, že jako heterosexuál mám ještě o přitěžující okolnost víc.

Kdo chrání má lidská práva proti útlaku? Proti diskriminaci? Nikdo. Stejně tak se oficiální výklad menšin smrskl v pojetí úřadu, který reprezentujete, na zprofanované rasy a vyznání všeho druhu.

Ale copak dnes neexistují menšiny úplně jiné? A daleko odstrkovanější? Třeba menšina čtenářů knih. (Obávám se, že zakrátko bude rozšířena o menšinu těch, kteří vůbec čtou něco z papíru.) Ignoruji reklamy, platím daně, jsem poprvé (a doufám i naposled) ženatý – a své ženě věrný. No sakra, nejsou tohle všechno menšiny jak hrom?!

Menšina ale stejně tak dobře může povstat z většiny, což jste si, pane ministře, zatím rovněž bohužel neuvědomil. Jen záleží na tom, kde se zrovna nacházíme. Vzhledem k tomu, že bydlím na sídlišti jednoho smutně proslulého severočeského města, stal jsem se proti své vůli příslušníkem i dalších menšin. Třeba menšiny lidí, kteří pracují. A tudíž v noci spí.

Platím třeba nájem – což je samo o sobě dost exotické. Nemám načerno připojenou elektřinu, platím vodné, stočné, a dokonce i popelnice. I když, abych pravdu řekl, nevím vlastně proč. Kdybych sypal odpadky volně na chodbu a na schodiště, vyšlo by to nastejno jak esteticky, tak pachově. Menšina (tedy tady u nás většina) nepřizpůsobivého obyvatelstva jde v tomto směru ruku v ruce vzorně s menšinou squatterů.

Žiju v létě uvnitř domu, což mě rovněž dosti odlišuje od většiny, nikdy jsem nebyl ani na Borech, ani v Kanadě. Své děti vychovávám v duchu desatera, posílám je na basket místo na karate. Také na to denně doplácejí. Někdy modřinami, někdy jen mobilním telefonem… Řídím střízlivý – a výhradně své vlastní auto. Pokud ho před domem najdu. Když něco chci, koupím si to! Mám rád policejní auta. Když nějaké omylem zabloudí do našeho bloku, líbal bych ho na kapotu, kdybych se nestyděl.

Myslím, že už jsem uvedl dostatek menšin, jejichž příslušníkem jsem, abyste začal konečně chránit i má lidská práva, jak vám zadání vašeho úřadu ukládá.

S pozdravem váš menšinový Slušný občan Josef Klíma

Autor: Josef Klíma

Podle vlasteneckého zákona musí žáci každé pondělí poslouchat před vyučováním státní hymnu, ve třídách bude umístěna slovenská vlajka, státní znak, text hymny a preambule ústavy.

Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú...

Státní indoktrinace nacionalismem nepočítá s výjimkami a tak budou preambuli ústavy denně ve školkách potkávat i děti předškolního věku, které si ještě moc nepočtou, natož aby pochopily, o co se jedná. Ještě o trochu úsměvněji působí i absence výjimky pro hluché děti, které také budou každé pondělí vystaveny povinnému poslouchání státní hymny.

Předkladatelé tvrdí, že norma má “prohlubovat a udržovat loajalitu občanů vůči státu a pozdvihovat jejich národní identitu”. “Ti, kteří nejsou vlastenci, by se měli nacházet v chlévech,” prohlásil v parlamentní debatě o vlasteneckém zákonu Ján Slota. Die Presse naopak označil Bratislavu jako Pchjongjang na Dunaji.

Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú...

Nacionalismus ale na Slovensku nevystrčil růžky poprvé. Již v minulosti byla schválena nová podoba učebnic dějepisu, která popisuje historii podle nacionálního přístupu. Původní neutrální výklad byl odmítnut, protože nebudil v dostatečné míře národní hrdost.

Zákoně zakořeněný nacionalismus podle průzkumů odmítá kolem 85 % Slováků. Nákup vlajek a dalších státních symbolů vlastenectví pro 30 000 tříd přesto zacloumá rozpočtem celého školství. To v situaci, kdy školy nemají většinou ani na nové učebnice, určitě nepřispěje k větší kvalitě výuky.

A nepřispěje to ani složitým vztahům mezi Slováky a Maďary. U našich sousedů totiž stále žije početná skupina lidí, kteří čtou noviny v maďarštině. A hned za Dunajem číhají národní gardy polofašistické strany Jobbik…

Lehce mi vypadávala dolní čelist, když jsem zjistil, že skutečně není 1. dubna a novinový článek o tom, kterak Paroubek spasí český hokej není nejapným žertem. Leader ČSSD rozsáhlou reformou zaručí, že se náš tým dostane zpět mezi světovou elitu. Prý potom porazíme i tu Kanadu.

Jiří Paroubek jako garant hokejových úspěchů...

Toho se dosáhne jednak přílivem peněz do všech úrovní škol vychovávající budoucí české naděje a také speciálním zákonem, který hokej vyčlení z kompetence příslušného ministerstva a přeřadí jej přímo pod palec premiéra (čti Paroubka).

I když je ČSSD a zejména její předseda již proslulá všemožnými průzkumy veřejného mínění, tohle téma si určitě zpracovat nenechali. Zjistili by totiž, že sice všichni máme radost, pokud naši kluci dovezou medaili, nicméně podpora českého hokeje rozhodně není téma, kvůli kterému by přebíhal pravicový volič z pod křídel ODS do otevřené Jirkovy náruče.

I když je hokej v ČR považován za národní sport, tohle teda v Lidovém domě moc nepromysleli…

Obrázek:ateo.cz

Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. (…) Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a šiřitel pokroku, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků.

Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!

Recenze Pána prstenů, původně otištěno v Rudém právu

Další úryvky:

Je mnoho způsobů, k nimž se uchyluje nepřítel, aby ponížil naši zemi, rozvíjející se v duchu socialistického soutěžení. A tak anglický spisovatel J.R.R. Tolkien vydal před nějakou dobou knihu, v níž zastřeně útočí na naše zřízení prosazující práva pracujícího lidu. Titulní “Pán prstenů” Sauron je vládcem chudé země, v níž rozvinutý kolektiv má v rukou skutečnou vládu, vykonávanou doživotně zvolenými zástupci - Nazguly (v knize nazývanými - jaká ironie - upíry).

Skřeti - dělnická třída Mordoru budující těžký průmysl, jsou vylíčeni jako tvorové odporného vzhledu a zvyků (jak by zpovykaný synáček z buržujské rodiny - potomek národa anglických imperialistů, mohl vidět něco krásného a povznášejícího na těžké práci?)

Do kontrastu se skvělou organizací práce a pořádkem v Mordoru, zemi vylíčené jako “spálená pustina”, z níž se valí popel a dým (že by náznak závisti?) je postaven obraz žírných, “mlékem a medem oplývajících” zemí západu, kde všechno zboží téměř “roste na stromech”. Odkud se však bere ve skutečnosti, toho se lze těžko dopátrat - že by pomocí nadpřirozené bytosti, tzv. boha? Ha ha!

Zatímco dnem i nocí pracující Mordor trpí nedostatkem základních potravin a vody, sousední země oplývají nadbytkem.

Jak nápadná podobnost s naší současností, kde nás rozbujelý kapitalizmus ohlupuje obrázky blahobytu, jehož zdroje zůstávají utajeny (čáry Gandalfa a elfů?), zatímco sedláci a dělníci našeho tábora pracují poctivě a usilovně, aniž by docházelo k jejich vykořisťování, a všechno získávají pouze prací vlastních rukou.

Elfové, hobiti a takzvaní vznešení lidé symbolizují skupinu zahálčivé aristokracie a buržoazie, která se snaží vzepřít globální revoluci, zatímco skřeti a trollové, vylíčení jako tvorové temnoty, se skrývají pod zemí a v potu tváře si vydělávají na kousek suchého chleba (jim není určen lembas ani miruvor!) Pokrokový čaroděj Saruman, který jim poskytuje ochranu a obživu a bojuje za práva menšin, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno reakční bojůvkou, vždy připravenou k chuligánským výtržnostem.

Když pak šíří socializmus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými (a placenými) kapitalistickou mocností Gondorem.

“Síly dobra” v Tolkienově knize představují individualističtí zástupci reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. To diskredituje Froda, Aragorna, Boromira i šiřitele pověr a zpátečnické ideologie Gandalfa. A Tom Bombadil je zároveň představitelem květinové mládeže i tyranem, který ve své zemičce vládne neomezenou mocí - jakým právem?

A ještě je tady Faramir, elegantní, inteligentní a okouzlující jako James Bond, sabotující všechny projevy internacionalizmu.

Galerie postav bez ideologické páteře, vrhajících se do boje “proti jinakosti”. Ale socializmus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se, Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!

Ve skutečnosti J. R. R Tolkien vycházel při psaní svých povídek ze staré anglické mytologie. V té je “hrozba z východu” hluboce zakořeněna, jelikož v druhé půli 11. století pořádali Normané z východu do Anglie sérii válečných výprav a roku 1066 v Bitvě u Hastingsu zvítězil  normanský vévoda Vilém Dobyvatel a stal se tak anglickým králem. V roce 1072 napadl Vilém Dobyvatel i Skotsko.

]]> http://chameleoncharlie.cz/1831/recenze-pana-prstenu-z-rudeho-prava/feed/ http://chameleoncharlie.cz/1828/ahmed-a-salim-3-dil/ http://chameleoncharlie.cz/1828/ahmed-a-salim-3-dil/#comments Fri, 26 Feb 2010 16:02:04 +0000 admin http://chameleoncharlie.cz/?p=1828 Upozornění: Tento příspěvek je určen pouze dospělému publiku. Může obsahovat vulgární výrazy, výjevy násilí, popisy nebo zobrazení sexuálně explicitních scén nebo politicky nekorektní humor. Opravdu chcete pokračovat?

Hra samotná je poté ukázkou spíše samých negativ. Grafika nezaslouží příliš chvály a zmatené ovládání a hratelnost hru sráží na kolena. Zatímco obracet Paroubky a Topolánky v online hře ODS je skutečně zábavné, střílet supa Topolánka při okrádání občanů spíše donutí hru rozhořčeně vypnout. Kvůli “nezaujatosti” serveru tojesila.cz také neuvidíte ani jedno heslo či logo ČSSD, proto hra selhává i jako propagační materiál. Ostatně udělejte si obrázek sami…

Spustit hru

Nepovedená onlinovka ČSSD spíše odradí...

To samozřejmě v bývalé Dělnické straně vědí a tak se prý 90 % její členské základny chystá přestoupit do Dělnické strany sociální spravedlnosti. No schválně se zamyslete, která z vašich maminek by se nezdráhala založit politickou stranu pro případ, že by jejímu synáčkovi něco nevyšlo? Ano, DSSS vede od prosince 2006 Vandasova matka Hana Pavlíčková. Výborně vymyšlené.

Gruppenführer Tomáš Vandas ve svém oblíbeném úboru

Skvěle je vymyšlený i název dalšího kandidáta na zvýšenou pozornost státních úřadů; SS přidané na konec názvu strany je zdviženým prostředníčkem současnému politickému establishmentu, který je navíc ve svých pokusech nadále omezovat lidi z DS v současnosti zcela bezbranný. DSSS totiž nevykazovala skoro žádnou činnost a proto nemůže být spojována s čímkoli, co by se státu nemuselo líbit.

Je diskutabilní, jestli zrušením DS nepřilili sami státní úředníci trochu oleje do ohně. Pocit nutnosti akce se po zrušení DS u jejích členů určitě posílil, navíc bude výsledek viditelný, jelikož dojde k pouhému přelévání členů a změnám symbolů. Nicméně stát jasně ukázal, co si o takových stranách myslí, a protože český právní systém nezná možnost zákazu politické činnosti jedinci, je to tak jediné, co mohl udělat.

Situace u nás ale zdaleka není ojedinělá. Nemusíme chodit až tak daleko pro další příklady - v Maďarsku již delší dobu promlouvá do tamního dění strana Jobbik, která u NSDAP taky opisovala trochu více, než by bylo zdrávo. Nejenom Slováci a Romové se začínají oprávněně bát, protože populismus a nacionalismus je evidentně dobře namíchaný mix pro jakékoli století.

Maďarské gardy strany Jobbik

Pravicový extrémismus tady bude tak dlouho, dokud pro něj bude existovat živná půda. V podobném duchu se ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který tak zároveň poskytl něco k zamyšlení nejen české politické elitě: “Označení DS jako subjektu nepřátelského demokratickému právnímu státu může přinést úlevu veřejnému svědomí. Společnost si ovšem musí být vědoma toho, že příčina existence DS leží uvnitř jí samotné. Strana není vnější nepřítel, je to jedna z tváří této společnosti. Problémy této společnosti, na které DS v některých případech legitimně poukazovala a kterých využila či zneužila, samozřejmě rozpuštěním této strany nezmizí.”