Člověka to nutí k zamyšlení s jakým rafinovaným nápadem asi straničtí stratégové přišli. Snad si spočítali, že mládež je zhusta antilevicově naladěná a než riskovat bombardování vajíčky každým rokem i od jejich potomků, to radši ať se takoví mizerové ani nerodí. Stejně mítinky navštěvují nejen příznivci strany, ale i různí vyžírkové, co si rádi zadarmo vyzvednou nějakou růži, pivko s klobásou nebo alespoň ten kondom.

ČSSD začala na mítíncích rozdávat kondomy

No a teď to budou mít spočítané. Na druhou stranu přece jen tahle úvaha nemusí vyjít a rozmnožování tak bude zamezeno kmenovým voličům ČSSD. Co teda s tím? Nabízí se řada dalších úvah o původu nápadu rozdávat pánskou ochranu, ovšem vesměs jde spíše o ty vulgárnější a z dílny politické konkurence.

Nakonec se možná dosavadní úvahy ukážou jako liché až vyjde najevo, že všechny oranžové prezervativy jsou stejně děravé jako rozpočty minulých vlád ČSSD a informace (ta genetická) z nich prosakuje snadno jako ze stranických kanceláří.

Hlavní roli ve spotu ztvárnil primátorův „brněnský mops“ Chris, který podobně jako jeho příbuzný z filmu Muži v černém vtipně komentuje své okolí z psího podhledu. Nechybí ani „povinné“ brnknutí na strunu lokálního patriotismu v podobě vzpomenutí hokejového klubu Kometa a lehké rýpnutí do hlavního města poznámkou k novinovému titulku (článek je pravý).

Jestli se to všechno povedlo můžete zjistit níže.

Roman Onderka, kandidát na primátora za ČSSD

Zaznamenal jsem dva návrhy, jak proti tomuto nežádoucímu jevu bojovat: voliči levice by měli konzumovat vlastní „levicová média“, jejichž zpravodajství a komentáře nadržují levici, takže zhoubný vliv „pravicových médií“ na veřejné mínění se vyruší. Anebo by měli všichni čerpat informace jen z „nestranných a neutrálních médií“. Je zajímavé, že příznivci obou možností shodně doporučovali právě Deník Referendum.

Pozorně sleduji, jak se ČSSD vyrovnává s nepříznivým výsledkem voleb. Doufal jsem, že využije situace jasného a stabilního rozdělení mezi koalicí a opozicí k důkladné reflexi své předchozí sebeprezentace a projde upřímnou intelektuální katarzi.

Mám ale obavu, že místo aby nově definovala svůj ideologický profil, soustředila se na oslovení skupin voličů, k nichž tradičně obtížně proniká, a nabízela alternativní politiky k těm koaličním, stane se základem její kritiky vlády následující konspirační teorie, s níž se stále častěji a ve stále propracovanější podobě setkávám právě (a nejen) v Deníku Referendum:

České pravicové politické strany jsou úzce propojeny s „podnikatelskými kruhy“, ve skutečnosti jsou přímo součástí těchto „podnikatelských struktur“ a ztělesňují jejich zájmy. Jejich cílem je samozřejmě maximalizovat vlastní ekonomický zisk, a to zcela sobecky, bez ohledu na „sociální solidaritu“ či „sociální smír“.

Téměř všechno, co šlo privatizovat, už bylo „rozkradeno“ v 90. letech. Jediné, co „soukromý sektor“ ještě nepohltil, jsou „veřejné služby“, jejichž poskytování zabezpečí pouze „sociální stát“. Protože se ale veřejnost dobrovolně nesmíří s „demontáží sociálního státu“ a s následnou „privatizací veřejného sektoru“, vymyslela česká pravice ďábelský plán.

Šifra mistra Bohuslava

Zřejmě sledovala vývoj světové ekonomiky a asi dokázala předpovědět příchod hluboké ekonomické krize. Ve správný okamžik snížila vláda Mirka Topolánka příjmy státního rozpočtu. Miroslav Kalousek zatajil dopady těchto opatření systematickým falšováním odhadů růstu ekonomiky. Díky chybějícím příjmům se státní rozpočet dostal zákonitě do hlubokých deficitů.

Pravicová média následně vymyla mozky českým voličům a přesvědčila je, že před státním bankrotem nás může zachránit pouze „fiskální disciplína“, ale hlavně „nezbytné reformy.“ Jenže nikdo netuší, že drastické škrty znemožní, aby stát dále plnil své funkce, a že ony reformy jsou vlastně jiným slovem pro „destrukci sociálního státu“ a následnou „privatizací veřejného sektoru.“

Co k tomu říct? Hlasatelé této nové pravdy samozřejmě vybrali množství ekonomických dat hovořících v jejich prospěch a neméně pečlivě zatajují množství jiných. Jejich tvrzení můžeme zpochybňovat a vyvracet, ale každá správná konspirační teorie je kluzká ryba a dokáže se ohýbat jak je potřeba, aby proplula silným proudem protiargumetů. Ekonomie není empirická věda. Nesčetné množství různých indikátorů jistě poslouží stejně dobře oběma stranám v tomto novém sporu o smysl českých politických dějin.

Obávám se, že tenhle zatím ještě mladý kapr se bude v českém politickém rybníčku mrskat dlouhá léta. Dobře se bavte!

Pro chameleoncharlie.cz napsal Kamil Gregor

Zrádné preferenční hlasy

Preferenční hlasy byly ve volbách 2010 využívány dvakrát častěji, než při volbách 2006. Důvodem proč také více zasáhly do podoby stranických kandidátek jsou upravená pravidla, kdy k přeskočení kandidátky stačí 5% a ovlivnění pořadí jednotlivých kandidátů je tedy výrazně jednodušší.

Preferenční hlasy stály mandát například dlouholetého politika a bývalého ministra Ivana „Íčko“ Langera, který se stal trnem oku i nejednomu spolustraníkovi a zhruba celý poslední rok řídil předvolební kampaň ODS. Na oslavu voličů v Olomouckém kraji, kteří Langerovi vystavili účet, již vznikají oslavné skupiny na facebooku jako např. Nasbírá tato kapybara více preferenčních hlasů než Ivan Langer?

V Praze se za ODS dostal do sněmovny i pětatřicetiletý živnostník Jan Florián, který byl na posledním 36. místě kandidátky. Podobně v Pardubickém kraji se do sněmovny dostali místo lídrů ODS kandidáti s pořadovými čísly 9, 16 a 18. Za ČSSD se mezi poslance dostali kandidáti z pořadovými čísly 18 či 19, za TOP 09 pak i kandidáti z 20. místa. U Věcí veřejných a KSČM voliči příliš pořadím nehýbali.

Zelení i KDU-ČSL končí

Výsledek voleb se ale stal zcela přelomovým nejen pro stranický systém ČR ale také pro vnitrostranické uspořádání. Ještě nikdy v historii ČR se nestalo, aby hned čtyři předsedové stran vyvodili z voleb osobní zodpovědnost a rezignovali během jediného dne, což je sice naprosto běžná praxe v zahraničí, nicméně v české politické kultuře tento prvek až do teď chyběl.

Jako první rezignoval předseda lidovců Cyril Svoboda, vzápětí za ním Miloš Zeman a Ondřej Liška, tedy předsedové stran, které ve volbách propadly. Zhruba o tři čtvrtě na osm rezignoval na předsedu ČSSD i Jiří Paroubek a to přesto, že jeho strana volby vyhrála. Nicméně ČSSD se při současném rozložení sil nepodaří sestavit většinu ani s KSČM a volby přes vynaloženou čtvrt miliardu vyhráli rozdílem pouhých 2%, což je nejtěsnější prvenství vůbec. Ihned po oznámení Paroubkovy rezignace se na facebooku začaly množit skupiny typu „Čekal jsem na to od dubna 2005! Paroubek je pryč!„

Vzhledem k silnému mandátu který Jiří Paroubek získal v ústeckém kraji díky preferenčním hlasům však i nadále zůstane poslancem dolní komory Parlamentu ČR.

Další změnou oproti volbám 2006 je větší zastoupení žen. Do sněmovny bylo zvoleno 156 mužů a 44 žen, v předchozím období se jich dostalo jen 31. Nejmladším zákonodárcem se stal sociální demokrat Adam Rykala z Moravskoslezského kraje, kterému je 23 let.

Jestli zafungovaly občanské iniciativy jako Defenestrace2010 nebo Vyměnte politiky je v současnosti otázkou, nicméně skutečně došlo k nebývalé změně. Jestli to bude změna k lepšímu se prozatím říci nedá, ale středo-pravá vláda, která se již nyní rýsuje, by po dlouhé době mohla získat pohodlnou nadpoloviční většinu. A stabilita je to, co našemu státu chybí především…

Infografika: Výsledky voleb 2010

Také představitelé Pirátské strany vypadají na poměry české politiky minimálně neortodoxně. Dlouhé dredy a vzhled vyznavače marihuanového kouře může zabodovat mezi mladými, ti ale k reálným volbám moc nechodí a tak je sázka na tento segment spíše vlastnoručně upletenou oprátkou. Piráti také mají kromě nejmladšího předsedy vůbec nejnižší věkový průměr. V internetových volbách si strana nevede vůbec špatně, ale k volbám nechodí jen uživatelé facebooku…

Volební spot České pirátské strany

Volební spot Strany zelených

Volební spot Věcí veřejných

TOP09 – Trailer k předvolebnímu spotu