Dnes před svými poslaneckými kolegy obvinil média z pravicového spiknutí a další viníky hledal v Suverenitě Jany Bobošíkové, SPO-Z Miloše Zemana a především ve Věcech Veřejných Radka Johna. Tedy nikoliv Jiří Paroubek, ale média, která jej nespravedlivě obviňovala z papalášství, arogance a agresivní kampaně, jsou zodpovědna za jeho neúspěch. A pokud by vina zlých médií nebyla dost zřetelná, najde se řada dalších adeptů. Skutečný hon na Kuliše.

Zahořklé rétorice plné silných slov, k nimž Jiří Paroubek nemá nikdy daleko, se nelze divit. Strana spoléhající na profesionální politický marketing byla poražena politickým marketingem. Strana řídící se průzkumy veřejného mínění jako korouhvička větrem byla zrazena průzkumy veřejného mínění a volebními modely. Strana vynakládající bezkonkurenčně nejvyšší částky na kampaň (podle odhadů až 750 mil.) se nyní topí v dluzích a žádá zavedení finančních stropů na kampaně. Vrcholem pokrytectví pak je, když demagog a populista Jiří Paroubek nazve Radka Johna populistou a demagogem.

John je prase!

Nakonec vyzval své kolegy, aby neobměňovali vedení strany. Evidentně jej už teď tlačí maličký Ústecký kraj a chce-li se vrátit na výsluní, nemůže si dovolit ztratit vliv na dění, což by výměna jeho příznivců pravděpodobně znamenala.

Ne, přátelé. Jiřího Paroubka jsme se ani zdaleka nezbavili. Stále sedí v poslanecké sněmovně, neztratil nic ze svého vlivu a nyní se navíc cítí hluboce ukřivděný a ponížený. Opoziční křeslo mu poskytne pohodlné místo s dobrým výhledem i akustikou, aby mohl opět dštít oheň a síru. Máme se na co „těšit“.

Zrádné preferenční hlasy

Preferenční hlasy byly ve volbách 2010 využívány dvakrát častěji, než při volbách 2006. Důvodem proč také více zasáhly do podoby stranických kandidátek jsou upravená pravidla, kdy k přeskočení kandidátky stačí 5% a ovlivnění pořadí jednotlivých kandidátů je tedy výrazně jednodušší.

Preferenční hlasy stály mandát například dlouholetého politika a bývalého ministra Ivana „Íčko“ Langera, který se stal trnem oku i nejednomu spolustraníkovi a zhruba celý poslední rok řídil předvolební kampaň ODS. Na oslavu voličů v Olomouckém kraji, kteří Langerovi vystavili účet, již vznikají oslavné skupiny na facebooku jako např. Nasbírá tato kapybara více preferenčních hlasů než Ivan Langer?

V Praze se za ODS dostal do sněmovny i pětatřicetiletý živnostník Jan Florián, který byl na posledním 36. místě kandidátky. Podobně v Pardubickém kraji se do sněmovny dostali místo lídrů ODS kandidáti s pořadovými čísly 9, 16 a 18. Za ČSSD se mezi poslance dostali kandidáti z pořadovými čísly 18 či 19, za TOP 09 pak i kandidáti z 20. místa. U Věcí veřejných a KSČM voliči příliš pořadím nehýbali.

Zelení i KDU-ČSL končí

Výsledek voleb se ale stal zcela přelomovým nejen pro stranický systém ČR ale také pro vnitrostranické uspořádání. Ještě nikdy v historii ČR se nestalo, aby hned čtyři předsedové stran vyvodili z voleb osobní zodpovědnost a rezignovali během jediného dne, což je sice naprosto běžná praxe v zahraničí, nicméně v české politické kultuře tento prvek až do teď chyběl.

Jako první rezignoval předseda lidovců Cyril Svoboda, vzápětí za ním Miloš Zeman a Ondřej Liška, tedy předsedové stran, které ve volbách propadly. Zhruba o tři čtvrtě na osm rezignoval na předsedu ČSSD i Jiří Paroubek a to přesto, že jeho strana volby vyhrála. Nicméně ČSSD se při současném rozložení sil nepodaří sestavit většinu ani s KSČM a volby přes vynaloženou čtvrt miliardu vyhráli rozdílem pouhých 2%, což je nejtěsnější prvenství vůbec. Ihned po oznámení Paroubkovy rezignace se na facebooku začaly množit skupiny typu „Čekal jsem na to od dubna 2005! Paroubek je pryč!„

Vzhledem k silnému mandátu který Jiří Paroubek získal v ústeckém kraji díky preferenčním hlasům však i nadále zůstane poslancem dolní komory Parlamentu ČR.

Další změnou oproti volbám 2006 je větší zastoupení žen. Do sněmovny bylo zvoleno 156 mužů a 44 žen, v předchozím období se jich dostalo jen 31. Nejmladším zákonodárcem se stal sociální demokrat Adam Rykala z Moravskoslezského kraje, kterému je 23 let.

Jestli zafungovaly občanské iniciativy jako Defenestrace2010 nebo Vyměnte politiky je v současnosti otázkou, nicméně skutečně došlo k nebývalé změně. Jestli to bude změna k lepšímu se prozatím říci nedá, ale středo-pravá vláda, která se již nyní rýsuje, by po dlouhé době mohla získat pohodlnou nadpoloviční většinu. A stabilita je to, co našemu státu chybí především…

Infografika: Výsledky voleb 2010

Pozvání nakonec přijali všichni oslovení předsedové. Z časových důvodů chyběla pouze beseda s předsedou TOP09 Karlem Schwarzenbergem.

Beseda s Radkem Johnem (VV)

V úvodu každé z besed měli předsedové možnost nastínit svou vizi vývoje ČR v roce 2010, nicméně toto poměrně volně definované téma skýtalo mnohé možnosti pro přizpůsobení si úvodní přednášky vlastním potřebám, a proto se tématy úvodní příspěvky křížily jen minimálně. Na akademické půdě je také zákonem zakázána politická agitace, což museli předsedové vzít v úvahu. Druhá polovina besed byla vyhrazena pro otázky z publika.

Beseda s Jiřím Paroubkem (ČSSD)

V rámci cyklu vystoupili předsedové v pořadí Radek John (VV), Jiří Paroubek (ČSSD), Ondřej Liška (SZ), Cyril Svoboda (KDU-ČSL), Vojtěch Filip (KSČM), Petr Nečas (ODS) a Miloš Zeman (SPOZ). Témata úvodních slov odpovídala zaměření hlavním programovým bodům jednotlivých stran. Radek John se tak pustil do současného vedení státu kvůli státním zakázkám, Jiří Paroubek obhajoval existenci sociálního státu, Petr Nečas poukazoval na neúprosnost demografického vývoje a důchodů, a Vojtěch Filip obhajoval existenci jeho strany.

Beseda s Ondřejem Liškou (SZ)

Jednoznačně největšímu zájmu studentů i médií se těšil Jiří Paroubek, který čelil mnoha zvídaným dotazům. Debata vyvrcholila otázkami na zdroj financí pro český sport a na evidování odpůrců ČSSD, což si předseda vyložil jako útok a ve svých reakcích studenty zesměšňoval.

Beseda s Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL)

Největší kontroverzi ale vyvolala beseda s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem. Do debaty se ve zcela ojedinělé míře zapojil i sám děkan FF Jiří Lach, který upozornil na účelové vykládání některých faktů. Vojtěcha Filipa se poté zastala postarší posluchačka, která děkana obvinila z neochoty přijmout pluralitu názorů. Nicméně byl to právě Jiří Lach, který jako první polistopadový děkan schválil vystoupení zástupců komunistů na UP. Debata poté pokračovala vyhroceným názorovým střetem mezi třemi výše jmenovanými.

Beseda s Vojtěchem Filipem (KSČM)

Naopak besedy se zástupci ostatních stran probíhaly velmi poklidně a moderátorům se v případě všech debat podařilo udržet diskuzi ve věcné rovině. Zejména Radek John se ve své prezentaci často vyhrazoval vůči současným parlamentním stranám, čímž si několikrát vysloužil zásah moderátorů z řad studentů politologie, kteří se snažili udržet apolitický rámec debaty.

Beseda s Petrem Nečasem (ODS)

Cílem debat bylo dát možnost studentům i veřejnosti konfrontovat své názory s předsedy nejvýznamnějších politických stran a představit politiky přímo bez prostředníka v podobě televizní obrazovky, aby si na ně mohli vytvořit nezkreslený názor. To se podařilo beze zbytku.

Beseda s Milošem Zemanem (SPOZ)

Ačkoli se na organizátory besed snesla určitá kritika vůči nezáživnosti (málo konfrontující otázky), je třeba si uvědomit, že dynamičnost v tomto případě určovali sami diskutující a ne organizátoři, kteří pouze poskytli možnost se předsedů stran zeptat přímo. Celkově lze proto cyklus ČR2010 hodnotit jako úspěch přivést politickou debatu blíže voličům, což je zejména před volbami jistě přínosné.

Odkazy:
Cyklus besed Česká republika 2010
Radek John zahájil cyklus přednášek Česká republika 2010
Jiří Paroubek se zapojil do cyklu přednášek Česká republika 2010
Na UP poprvé po revoluci přednášel představitel komunistické strany
Za občanské demokraty nakonec na UP vystoupil Petr Nečas
Miloš Zeman uzavřel cyklus přednášek Česká republika 2010

ČSSD SPAMuje

Není tedy divu, že se ČSSD snaží tento pro ni neblahý stav nějak zvrátit, bohužel si k tomu nevybrala zrovna nejlepší prostředky. Již delší dobu se v různých diskuzích mluví o novém fenoménu – najímaných diskutérech, kteří jsou placení politickou stranou, aby vylepšovali její PR.

Pravidelní účastníci diskuzí na zpravodajských portálech už tyto lidi „v žoldu strany“ znají podle přezdívky a poměrně přesně dokáží předpovídat jejich příchod i reakci. Nicméně účtů si může každý založit kolik chce, a tak není problém vystupovat každou minutu jako někdo jiný. Je docela dobře možné, že ostatní politické strany mají také své placené diskutéry, ale právě ČSSD to dělá nejokatěji.

Tak na příklad na tomto blogu se dočtete o tom, jak jeho autor jednou v létě vezl stopem dvě takto placené brigádnice. Jasně, mohl si to všechno vymyslet. To ale určitě neplatí pro redakci technologického portálu Živě.cz. Ta nedávno musela v komentářích zablokovat adresu tojesila.cz, jelikož někdo s přezdívkou Kristian182 neustále posílal množství odkazů právě na tyto stránky.

Web tojesila.cz se na první pohled tváří jako nezávislý portál o politických skandálech, ve skutečnosti je to ale antiweb proti ODS. Ta má sice také svůj antiweb cssdprotivam.cz, jeho spuštění ale veřejně ohlásila na tiskové konferenci v TV a navíc se k tomu přiznává přímo v obsahu stránek.

Dimun jako Machiavelli internetu

Redakce Žive.cz proto ze spamování obvinila ČSSD a 2. prosince ji usvědčila v dalším příspěvku. Doménu tojesila.cz původně vlastnil neznámý pan Mirl Topo-love z japonského Nagana. Zkomolenina Topolánkova jména i bydliště byly u .cz domény krajně podezřelé, proto někdo nahlásil podezření na smyšlené údaje o vlastníkovi domény, které musejí být uvedeny pravdivě. Rázem se majitelem domény stala PR agentura Perpetum Mobile Prague, která pro ČSSD pracuje…

Velerybaření na internetu

Podobně  nekorektní přístup má ČSSD i na facebooku. Schválně zkuste se podívat na Odpůrci ODS, která má propagovat další antiweb odsminus.cz. Z celekm 552 členů jich má fotografii pouhých 97 a to mnozí ještě fotku autobusu, gorily, želvy nebo nakreslené sluníčko. Výjimkou nejsou jména jako Dobrý Člověk, nebo Tomáš Jedno. Po kliknutí na skoro všechny profily zjistíme, že nemají vůbec nikoho v přátelích, pouze jsou členy Odpůrci ODS. Opravdu existující profily jsou většinou ženy ve středním věku. Na zeď a k fotografiím se vyjadřují pouze tito anonymní uživatelé. Kolik lidí je asi potřeba k udržování takto velké internetové armády?

Další případ, tentokrát hodný spíše politování, se váže k výzvě ČSSD na zakládání blogů. Na adrese http://i-news.cssd.cz/novinky/s1824/a5299.html byl umístěn text (ano, už tam není), který se nejdříve zmiňoval o potřebě vyjádřit své názory v moderní době, pak něco o tom, že spousta blogů je zaměřena proti ČSSD a nakonec návod, jak založit vlastní blog.

Pro větší zobrazení klikněte na obrázek.

ČSSD vyzývá k založení blogů

Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby návod neodkazoval jen na blog.idnes.cz, tedy na velmi pravicové noviny a jednoznačně  nejpravicovější blogerskou komunitu. Kromě Jiřího Paroubka, šéfa sekce PR a marketingu ČSSD Petra Dimuna nebo pár provokatérů by jistě žádného jiného levicově smýšlejícího člověka nenapadlo zakládat blog právě na idnes.cz. Tento portál sice může být polichocen, že ČSSD jej pokládá za jediný blog v ČR, pravdou ale je, že jich existují stovky a to daleko méně „konfliktních“.

Když antiweb, tak pro všechny

Odsminus.cz a tojesila.cz ale nejsou zdaleka jediné antiweby vedené ČSSD. Mnohé tomu naznačuje, (bohužel prozatím bez potvrzených důkazů), ale pravděpodobně stojí také za weby pravaods.cz a letostopolankem.cz. Oba dva weby nesou společné znaky ale především na sebe navzájem odkazují. Pravaods.cz nabízí pouze výčet afér, na kterých se měla ODS podílet a jako bonus kalkulačku, která návštěvníkovi prozradí, kolik oproti normálnímu občanovi ušetřil Topolánek při svém pobytu v Toskánsku.

Letostopolankem.cz je poté asi nejzákeřnější antiweb vůbec. Zatímco oficiální letní kampaň ODS se trochu nelogicky nachází na letostopolem.cz, letostopolankem.cz nabídne neoficiální blog Mirka Topolánka k nerozeznání od originálu. Stránka je nejnebezpečnější tím, že návštěvník rozhodně nemusí poznat rozdíl – antiweb velmi dobře napodobuje oficiální jednoduchý design ale především bez okolků používá oficiální grafické prvky Léta s Topolem. Stránky mají i svou facebookovou obdobu, neobvyklé velké množství podporovatelů bez fotky a přátel ale již nepřekvapí…

ČSSD, nebo chcete-li Petru Dimunovi, se také přisuzují projekty hop09.cz a stranaprav.cz. První z nich se rázně obouvá do perspektivního politického uskupení TOP 09 a antiweb hop09.cz se objevil právě v době jejich prvního sjezdu. Stejně jako všechny ostatní weby i tento jednoduše vytahuje špínu na Kalouska i Schwarzenberga, nabízí několik málo videí a fotomontáží.

Web stranaprav.cz poté útočí na ještě nevzniklou Stranu práv občanů, uskupení kolem Miloše Zemana, který se s ČSSD, kterou pozvedl na pozici nejsilnější české strany, rozešel ve zlém. Oba posledně zmiňované weby mají prakticky totožné rozvržení, pouze jinak barevně laděné, a běží na wordpressu, takže jejich kompletní zřízení netrvalo déle jak hodinu a to včetně nakopírování textů.

Samozřejmě žádný z těchto webů není registrovaný přímo na Petra Dimuna ani ČSSD, ale když už chcete autora webu tajit, určitě si těch pár známých jako bílé koně seženete…

SocDem prostě není sexy

Jak je z článku vidět, ČSSD se snaží své místo na internetu stále ještě nalézt. Bohužel většina výše popsaných praktik spadá spíš do kolonky „zoufalé“ než „dobré“ pokusy a celkově ničí renomé jinak marketingově velmi schopné strany. Nejen díky tomu budeme na internetu stále ještě častěji potkávat anti ČSSD blogy, protože SPAMování a antiweby bez podpisu se prostě lidem hnusí.

Pokud má být socdem pro mladé sexy, tak takhle teda ne pane Dimune…